Markétka K.

Kdyz se muj kamarad Zdenda Padera vratil z Londyna, tak mi sam od sebe zacal vypravet o svem pobytu ve tme u nejake Stepanky a ja jsem zacala pocitovat, jak blizka mi tma je a jak moc do ni musim...Stepance jsem zavolala,rekla jsem ji ze bych se rada objednala,nicmene dalsi asi 4 mesice se nic nedelo,az do doby,kdy jsem prehodnotila svuj zivot a dala vypoved v praci ......a to byl ten moment.... po podani vypovedi v praci jsem pocitila opet ten nutkavy pocit...tma me opet tahla do sveho luna.....domluvila jsem se se Vstricnou Stepankou na termin tesne po vyprseni me vypovedni lhuty,coz bylo tyden pred vanocema................

Nyni cstuji automobilem do Stepanciny tmy,prijizdim do Lysic,nasleduje uvitani se Stepankou,ubytovani ,objasneni vsech nejasnosti,posledni prochazka,vytvoreni si pelisku,prelepeni vsech vypinacu,aby me to nelakalo,velke vahani a........blik....je tma tmouci.

V prvnim dni se mi myslenky tocily kolem zivota tam nekde v realite....co ten a onen,stedry den,co budu delat az vylezu a takove ty nic nepotrebne myslenky samovolne se rodici v mem mozku.

Druhy den to zacalo a jen se to prohlubovalo v dalsich dnech.....myslenky se zacaly smerovat ke me ,k me osobe ,k memu zivotu,k lidem,kteri me v zivote at uz pozitivne ci negativne poznamenali.Zacaly se mi vybavovat chvile,na ktere jsem uz davno zapomela ....pocity vzteku stridaly pocity litosti nekdy i studu.....zivot mi jel od detstvi jak na bezicim pasu a diky Stepancinym konzultacim jsem s nimi pracovala,odpoustela sobe i druhym,zacinala chapat puvody mych naucenych a omezujicich vzorcu chovani,vnorovala se sama do sebe,promlouvala se svym horsim i lepsim ja,mazlila se s matkou zemi a houpala se ve vlnach lasky boha otce.Zjistila jsem ,ze dny mi leti neuveritelnou rychlosti a uzivala si kazdicky moment nadherne a milostive tmy.......I svetlo behem par prvnich dnu zacalo prichazet a bylo vsude kolem me.....nebylo to svetlo,diky kteremu bych mohla videt cokoliv kolem sebe,bylo to jine svetlo,takove nezne svetlo....jako kdyby to ani nebylo svetlo...jako kdyby to svetlo bylo zhmotneni lasky a jistoty......nekdy svitilo intenzivneji,nekdy mene...ale bylo tam se mnou a ja se diky nemu necitila sama...............V jeden moment jsem pred sebou dokonce videla sama sebe a divala se sama sobe do oci.....jindy jsem zase videla svuj zivot jako na fotkach,na kterych se objevovaly me nejstastnejsi i nejtezsi zivotni okamziky....videla jsem to cele jakoby ze shora,jako kdyby se me to vubec netykalo,jen jsem si uvedomovala,jak moc je zivot jednoduchy a samozrejmy a jak moc si ho zbytecne komplikujeme.

Musim take podotknout Stepancinu uzasnou snahu pripravit mi co nejchutnejsi vitarianska jidla.....jedla jsem od vynikajicich pohankovych susenych placicek po ruzne druhy salatu,orechy, vsechno mozne ovoce,seminka....sem tam mi i podstrcila varene jidlo a ja ho s uctou prijala a snedla... a jak mi chutnalo.:)....mela to se mnou tezke,ale zvladla to na 1*....Dekuju Stepanko.

Ze tmy jsem vylezla na stedry den a citila se jako cerstve narozene dite,ktere place,ze chce zpet.......Vysplhala jsem se na kopec spatrit svitani,ktereho jsem se ani po hodine mrznuti nedockala,tak jsem slezla zpatky,rozloucila se se tmou a odjela.Asi tyden mi trvala adaptace na realitu.Bylo mi tezko,pretezko.....po tme mi bylo moc smutno,ale po tomto tydnu nastalo obdobi klidu,vnitrniho miru a chvil abslolutniho stesti.

.....a pokracujeme.(uz jen zbezne)
Z meho druheho skorotydenniho pobytu jsem se vratila toto pondeli.
Na vlastni prani jsem za ten tyden mela jen 2 kozultace se Stepankou a jak jsem za ne byla vdecna......Tentokrat to bylo o strachu....o strachu,ktery vyplul asi treti den na povrch ve forme vzteku,beznadeje,pochyb a vnitrniho pocitu hnusu....Stepanka mi poradila jak s tim pracovat=predstavit si sama sebe na uplnem dne....a predstavit si,jak je mi na tom dne dobre.....takze jsem na jeji radu obchazela okolni sady,trhala jabka a svestky,abych mela co jist,svitila si doma svickou,pac elektrinu mi odpojili,kdyz bylo dobre,tak jsem jedla rohliky,granule pro psa jsem z milosti dostavala od sveho jedineho kamarada,pratele se ke me obratili zady,topila si klacikama z lesa,a kosila travu na zahrade a prodavala seno....a bylo pri tom dobre........Diky tomuto zasadnimu vnoru u me druhy den pote doslo k neuveritelne uleve a zacala jsem mit nadherne sny,ve kterych jsem letala(letajici sny jsem nikdy pred tim nemela).Byly tak zive...... v jednom z nich jsem letela oblouhou chvili s dravci,chvili s divokymi kacenami....chvili s netopiry se kteryma jsem se v oblacich balila do svych netopirich kridel........V jinem snu jsem zase ucila letat druhe lidi a vysvetlovalajim,ze pokud tomu nebudou verit,tak nikdy nevzleti.....Mela jsem take stavy,kdy me fyzicke telo spalo,ale mysl zustala vzhuru.......v jednom takovem stavu jsem se vznesla nad vlastni telo.....citila jsem jakoby me vlastni fyzicke telo vleze stoupalo vzhuru a tam nekde nahore se zastavilo a houpalo se jakoby na vlnach,kolem jemne privetive svetlo a kdyz jsem pootocila hlavu tak jsem spatrila opet svetlo,ale tentokrat jasne a v tu chvili jsem si jen rikala tam to je a vedela jsem ,ze tam nemuzu a nasledoval nadherny plujici navrat do me fyzicke schranky.........Samozrejme laskyplne svetlo se objevilo i pri mem druhem pobytu a ja jsem pochopila ,ze to nejdulezitejsi v mem zivote se odehrava prave ted a prave tady.

Mila Stepanko,patri Ti me velke diky.......takze TTTTTTTTIIIIIIIIIIIISSSSSSSSSIIIIIIIIICCCCCCCCCEEEEEEERRRRRRREEEEEEE
DDDDDDDDIIIIIIIIIIKKKKKKKKKKKKYYYYYYYY.